Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Binokulární vidění je vidění oběma očima zároveň. Binokulární vidění je přirozené u každého člověka, jehož oči a nervový systém se správně vyvinuly. Obě oči pracují společně, obrazy ze zorného pole pravého i levého oka se spojují v jeden trojrozměrný obraz. Díky tomu dostává mozek mnohem kvalitnější informace o poloze, vzdálenosti a orientaci pozorovaného předmětu, než kdyby člověk používal pouze jedno oko. Obrázek: Princip binokulárního vidění: obrazy ze zorných polí pravého i levého oka se ve zrakové kůře mozku skládají v jediný trojrozměrný obraz. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také vidění.

Vidění neboli zrakové vnímání je definováno jako „schopnost interpretovat okolní prostředí pomocí světla ve viditelném spektru odraženého od předmětů v prostředí“. Lidským okem viditelná část světla – tzv. barevné spektrum – se nachází v rozmezí vlnových délek 380 až 750 nanometrů. K vnímání těchto světelných paprsků a jejich „skládání“ do obrazu v lidském mozku je zapotřebí komplexního systému.